Obojí je mezi chovateli strakáčů zhruba stejně běžné.  Je důležité, aby měli dostatek pohybu, ale i kontakt se svými pány. Nejsou to typicky hlídací psi, kteří by vydrželi celý den venku bez přítomnosti lidí. Mohou bydlet venku, ale ideální pro ně je, když mají zároveň přístup ke své "smečce" doma. Strakáči potřebují delší procházky, případně sport (hodně majitelů dělá různé psí sporty na cvičáku, jako např. agility), nebo jezdí se psem na kole, bruslích apod. Pokud mu dopřejete každodenní proběhnutí v lese, bude vám vděčný.

Sheyla dokáže dost dobře odlišit "domácí" a "venkovní" polohu. Je navyklá být v malém bytě, během pracovní doby často i sama, někdy i se mnou v práci. Samotu snáší dobře, zvykali jsme jí od malička, většinu dne prospí a i v práci je klidná. Ale jakmile zazní slovo "ven", okamžitě se vypruží a tryskem se vyřítí z domu, vydrží neúnavně běhat hodiny, celodenní výlety jsou pro ní skvělý zážitek!

Podmínky jsou následující, podrobnosti o každé z nich zjistíte proklikem na následující odkazy.

• Účast alespoň na 1 klubem pořádané výstavě
• Vyšetření na DKK a LP
• Členství majitele v KCHMPP (popř. smlouva s nečlenem)
• Bonitace + přeregistrace v plemenné knize

Fenky bývají téměř 100% bezproblémové, v genech strakáčů je spíš plachost než agresivita. U psů je to dost individuální, někteří se kamarádí úplně s každým, jiní jen s fenami a druhé psy považují za konkurenci. Důležitý je správný výcvik a včasná socializace s ostatními psy od štěněčího věku. To samé platí i u navykání štěněte na malé děti.

Sheyla žádný kontakt s dětmi jako malá neměla, proto se jich trochu bojí, ale postupně si zvyká. Zato je velmi přátelská k fenám i pejskům všech velikostí i ras, i když upřednostňuje středně velké a větší psy, se kterými se může pořádně vyběhat. Nejradši má samozřejmě další strakáče, kteří jsou stejní blázni jako ona :-)

Četnost dávek se řídí věkem psa. Štěňata od 8 do 16 týdnů by měla dostávat nažrat 4-5x denně, od 4 do 6 měsíců 3-4x, od 6 do 12 měsíců 2-3x a od 1 roku lze krmit dvakrát denně.

Existují tři základní typy psí krmě – granule (suchá), konzervy nebo barf (syrová). Všechny mají své pro a proti. Granule jsou vždy po ruce, nekazí se, příprava i převoz v případě cestování jsou jednoduché; domácí strava je časově náročnější ale zase vychází cenově výhodněji a máte přesnou kontrolu nad tím, co pes dostává (pozor ale na to, aby měl opravdu všechny potřebné živiny!).

Platí základní pravidlo: rozhodněte se pro jedno a toho se držte. NESTŘÍDETE jednotlivé typy krmení. Pes je tvor konzervativní, má méně chuťových buněk. Nemusí mít střídání a jiné příchutě – naopak - střevo si těžko zvyká na změny, bakterie se „bouří“ a jsou z toho trávicí potíže. Není nic horšího než neustálé střídání typů jídla (vařené (syrové) x konzervy x granule) – ráno něco, večer druhé. Výjimkou jsou konzervy stejné značky a typu jako granule (k dochucení).  Ani míchání různých značek granulí nebo časté přechody mezi druhy není vhodné (pokud jeden vyhovuje, neměňte ho za jiný).

Pokud se rozhodnete psovi vařit či chystat barf, pamatujte na to, že pes není výhradně masožravcem a rostlinná složka tvoří podstatnou část jeho stravy. Do masa přimíchávejte zeleninu, ovoce, ovesné vločky, vejce, mléčné výrobky i rýži. Tento typ stravy je chutný, ale ne každému psovi všechno „jede“. Může se stát, že při vybíravosti bude vynechávat důležité vitamíny.

U granulí je důležité zvolit kvalitní značku s vyváženým poměrem minerálů a živin a dostatečně krmit hlavně v období růstu.  Štěněti je důležité podávat granule, na jaké je zvyklé od chovatele (v mém případě Hills Healthy Development pro štěňata do 1 roku). Postupně můžete pejska převést na jinou značku, a to tak, že nejméně po dobu 1 týdne mícháte oba typy granulí se snižujícím se poměrem těch původních. Většina výrobců rozlišuje řady krmiv podle věku psa (štěňata, rostoucí psi, dospělí a staří psi) nebo podle zátěže (běžná či zvýšená – např. pro pracovní psy nebo kojící a březí feny).

Při výběru granulí chtějte vědět:

1. jaký podíl bílkovin pochází z masa – min. 100g čerstvého masa (=20g sušeného)/100g granulí (20%); nebo podíl živ.bílkovin na celkovém množství bílkovin (přes 50%)
2. Složení krmiva (v uvedeném pořadí) :

• první místo – jednodruhová masová moučka či sušené maso (pokud je maso uvedené jako čerstvé, musí následovat další druhy masa a mas. moučky)
• škroby – dle stravitelnosti tapioka, brambory, proso, amaranth, rýže, oves, ječmen, kukuřice, pšenice … do 30% (špička), 30-50% (průměr), nad 50% (fuj!)
• Zdroj tuků – kuřecí, rybí (ne rostlinné oleje)

Nekupujte nikdy granule rozvažované (nevíte datum výroby a spotřeby, jak bylo skladováno, chybí údaje složení) a rozhodně ne barevné (spousty chemických barviv) !

Pokud váš pes nechce jíst suché granule, je možné je přelít vlažným vývarem. Pozor ale na míchání s masem, které obsahuje vysoké procento fosforu na úkor vápníku. Pokud byste nepoměr nedoplnili (např. mléčnými výrobky – bílý jogurt, tvaroh apod., nebo minerálními doplňky – Calcium citrat, Biocal), vzniká nadbytek fosforu. Čistě orientačně, poměr Ca:P by měl být u rostoucích psů asi 2:1, u kojících fen 1,8:1 a u dospělých psů 1,2:1. Nevyrovnaný poměr způsobuje růstové potíže a onemocnění chrupavek, zubů či pohybové problémy.  

Krmíte-li domácí stravou, platí to samé. Není vhodné krmit pouze vnitřnostmi, které obsahují vysoké procento fosforu. Vyjma hovězích drštěk, které se podávají syrové, je třeba veškeré vnitřnosti vařit. Naopak svalovinu lze podávat syrovou, pokud je kvalitní. Dbejte na doplňování vlákniny ve formě těstovin, rýže, ovesných vloček a zeleniny.

Pokud bude mít váš pejsek potíže s klouby (dysplazie kyčelního kloubu DKK nebo luxace pately LP, obojí jsou povinná vyšetření pro uchovnění, čili se jejich hodnoty dozvíte od veterináře), doporučuje se podávat ještě speciální kloubní výživa. Kromě preventivních funkcí má také vliv na snížení bolestivosti těchto onemocnění a především ve stáří psovi znatelně uleví. Na trhu jich je celá řada, i když jsou dosti finančně náročné (Aptus Aptoflex, Alavis nebo speciální granule Hills JD).

NEVHODNÉ až TOXICKÉ POTRAVINY a LÁTKY PRO PSA:

• Čokoláda
• Káva, čaj
• Hroznové víno (pozor, otrava údajně hrozí už 8 kousky kuliček!!)
• Citrusy
• Syrové brambory
• Česnek a cibule
• Sůl (toxická ve vyšším množství nad 3% ( = 4g soli/kg hm.)
• Kočičí granule

S využitím zdrojů:

• MVDr. Lea Wildnerové a její odborná asistentka Cíněnka Strakatý samet: https://spolekstrakacu.cz/vyziva.pdf
• Vladimíra Jestřábová: „ŠTĚŇATA: výživa, výcvik, výchova“ (Dona, 2004)

Před příchodem pejska do nového domova je dobré mít veškeré vybavení - pelíšek, misky na vodu a žrádlo, granule pro štěňata do 1 roku, vodítko a obojek, hračky, pamlsky. Ode mě dostanete do začátku granule Hills Puppy Healthy Development na prvních pár dní (pro případ přechodu na jinou značku je dobré je postupně v klesajícím poměru míchat s novými), kus deky a hračku s vůní od mámy do nového domova, samozřejmě průkaz původu pejska, očkovací průkaz a kupní smlouvu.

S sebou si vemte obojek na pejska a krátké vodítko, pokud budete pejska cestou potřebovat vyvenčit. Do auta si s sebou nachystejte deku, misku a láhev s vodou, kdyby mělo štěně po cestě žízeň. Odrostlejší psi by měli cestovat s bezpečnostními popruhy nebo v přepravní bedně, ale čerstvé štěňátko je třeba uklidňovat - ideálně pokud pojedete dva, spolujezdec drží štěně na klíně nebo ho má vzadu vedle sebe s krabici a věnuje se mu. Pokud trvá cesta déle než dvě hodiny, je třeba udělat přestávku na proběhnutí a vyčůrání.

Po příjezdu domů nechejte štěňátko napřed prohlédnout celý byt, případně zahradu, aby se seznámilo s novým prostředím. Předem ukliďte všechny věci, které by pro něj mohly být nebezpečné - elektrické kabely, čistící prostředky, jedovaté rostliny, závěsy visící až k zemi, dlouhé ubrusy a obecně vše, co by na sebe malý nešika mohl zvrhnout nebo rozkousat. Zakryjte zásuvky u země, uklízejte si boty a vše, co by ho mohlo lákat k ožvýkání ;-) Až si štěně vše očuchá, ukažte mu jeho místečko. K pelíšku postavte misky s vodou a krmením, kterou ze začátku nechávejte naplněnou neustále (po pár dnech, až si zvykne, můžete zavést pravidelný režim krmení 5x denně).

První noc bývá náročná, štěněti se bude stýskat po mámě a sourozencích a v novém prostředí se bude cítit nejistě. Pokud nechcete, aby si zvyklo spát s vámi v posteli, dejte si jeho pelíšek nebo krabici na zem v ložnici, abyste mu byli poblíž a mohli ho uklidňovat hlasem i pohlazením, když se probudí a bude kňučet. Po pár dnech si zvykne a pelíšek můžeme dát na místo, kde budete chtít, aby štěně spalo samo.

Zpočátku nenechávejte štěně doma samotné (pokud to je nutné, pak jen na krátkou dobu, ne déle než hodinu). Zhruba po týdnu ho můžete začít zvykat na samotu - je to dobré, i pokud nechodíte do práce. Nikdy nevíte, kdy bude pes muset být doma a pokud na to nebude zvyklý odmala, těžko se to naučí později. Při výchově k samostatnosti je dobré využít fázi odpočinku, kdy je štěně nakrmené a vyvenčené a zalezlo si samo do pelíšku, nebo ho tam uložíme. S výcvikem začínáme po krátkých intervalech (do 5 min), odcházíme napřed jen do vedlejší místnosti. Pokud je pejsek klidný, ihned se vracíme a pochválíme ho. Také je možné mu pro zabavení nechat v pelíšku kost nebo hračku. Začne-li štěkat nebo kňučet, napomeneme ho (nejlépe přes dveře, aby nedocílil toho, že nářkem si vás přivolá) a čekáme, dokud se neuklidní, pak ho o to víc pochválíme, můžeme i odměnit pamlskem. Jakmile si zvykne na tento režim, začneme odcházet z bytu (měla by bát pryč celá rodina) - ideální je třeba spojit to s vynešením odpadků nebo krátké procházky kolem domu...  Jestliže vám v nepřítomnosti stihne něco zničit, nemá smysl ho trestat, protože nebude chápat, za co je káráno. Jediný význam to má ve chvíli, kdy psa přímo při demolici přistihneme. Řešením je prevence, tedy odstranit z jeho dosahu vše, co by mohlo zničit. V případě, že ho necháte doma delší dobu, nezapomeňte nechat mu doma dostatek vody v misce a na vyhrazené místo u dveří položit noviny nebo hadr, kam se může v případě nouze vyvenčit.