První venčení
S prvním letním dnem, který přišel po dlouhé zimě a dnes už po něm není zase ani stopy, jsem se rozhodla štěňata seznámit s venkovním prostředím. Zahradu nemám, a tak jsem musela všech 10 psisek naložit do auta a vyvézt za město. Dobrodružstí bylo už jenom je po dvou vynosit a naskládat do krabice v autě, ze které se úporně snažili vystoupit otevřeným okýnkem. V tom shonu jsem bohužel nechala doma foťák, takže historicky první venčení Strakatého tornáda zůstane nezdokumentované!
O to víc jsem se mohla kochat štěněcími hrami a pozorovat individuální chování všech pejsků. Sheyla se o ně vůbec nebála, plácla sebou do stínu a nechala děti, ať objevují svět. Do čela smečky se dle očekávní postavili Artaban, Anakin, Arabela a Andromeda. Ta ostatním po chvilce zdrhla a našla si kout zahrady jen pro sebe, kde čuchala a nebojácně pobíhala. Ostatní se drželi víceméně při sobě, někteří běhali za Sheylou, jiní ke mně na deku, ale spousta nových věcí na trávě je vždycky zase vylákala na průzkum.
Za uplynulý měsíc jsem se zdokonalila v počítání do devíti, a tak jsem vždycky jen rychle mrkla, jestli jsou v dohledu všichni - skoro nikdy nebyli ;-) Střídavě chyběl některý z průzkumníků, nebo medvěd Arthur, který půl dne prospal na různých místech - tu pod keřem, jindy v dolíku v záhoně, kam ho zrovna nožičky donesly a únava zmohla. Překvapil mě Albert, který se rozhodl bráchům vyrovnat a taky se vydal samostatně objevovat. Našel díru pod schody, kam se vešlo akorát tak jedno štěně, tam zalezl a odmítal jít ven. Na lidskou ruku to bylo moc úzké a ani Sheyla ho nepřemluvila, tak jsme museli počkat, až si to asi po 20 minutách rozmyslí a vyleze zpátky...
Snad se zase brzy udělá hezky, abysme výlet zopakovali - pejskům se to líbilo moc a já jsem si během tří hodin, kdy jsem nemusela řešit loužičky a rozkousané rohy nábytku, krásně odpočinula. Příště už to bude snad i s fotkama!